Kávovník

podobně jako stromy a keře u nás, kávovník rozkvétá, jakmile skončí vydatné období jarních dešťů následované teplými jarními dny. V případě kávovníku dochází k rozkvětu přibližně do dvou týdnů po každém vydatném dešti. Například pokud zaprší desetkrát v roce, kávovník rozkvete desetkrát. To je zásadním důvodem, proč je kávovník pěstován v těchto zeměpisných šířkách a také proč jsou pro něj srážky tak důležité. Pokud jsou tedy dešťové přeháňky pravidelné, nacházíme současně kvetoucí keře, dozrávající plody a zralé, ke sběru připravené plody.

Kávovník je keř patřící do rodu Rubiaceae, druhu Coffea. Je známo přibližně dvanáct druhů Coffea, ale pouze dva jsou ekonomicky významné: Coffea arabica a Coffea canephora. Pouze tyto dva druhy byly a jsou pěstovány ve větším měřítku. Každý z těchto dvou druhů zahrnuje celou paletu odrůd. Některé z nich vznikly přirozenou přírodní mutací, jiné jsou výsledkem genetického inženýrství.

První zmínka o kávovníku

První krátkou zmínku o kávovníku můžeme nalézt v knize De Plantis Aegypti od Prospera Alpina z roku 1592. S prvním botanickým popisem kávovníku pod názvem Jasminum Arabicum se setkáváme teprve u pana A. Jussieu z roku 1713. Současná klasifikace Coffea má původ ve čtyřicátých letech minulého století a to zásluhou panů Chevaliera a Leburna.

Keř kávovníku

Keř kávovníku je tvořen jedním či více kmeny, ze kterých rostou primární větvičky, které se postupně rozdělují na větvičky sekundární. V nepěstěném a neudržovaném stavu dorůstají keříky výšky 8 až 10 metrů. Na plantážích, zejména kvůli snadnému sběru, jsou pěstovány do výšky 2 maximálně 2,5 metru.

Lístky kávovníku

Lístky kávovníku rostou v párech přímo proti sobě, jsou dlouhé 10 až 15 centimetrů a mají tvar oválného kopí. Jsou syté zelené barvy, s hladkým, lesklým povrchem, s vlnitým okrajem se výrazně neliší od lístků vavřínu.

Květy kávovníku

Květy kávovníku jsou bílé o velikosti zhruba 2 centimetry a vždy rostou ve skupince dvou až tří květů dohromady. Doba květenství je velmi krátká, pouze pár dnů, ale během této krátké doby kvítky voní krásnou, velmi výraznou vůní. Opylování je potřeba pouze u druhu Coffea canephora, protože Coffea arabica je samooplodňovací.

Plod kávovníku

Plod, který vzejde z oplodněného vaječníku květu, se nazývá pecka nebo bobule a má okolo 15 milimetrů v průměru. V době úplné zralosti je plod zářivě červené barvy. Slupka pecky je měkká a silná. Prostor pod slupkou je rosolového charakteru a je přibližně 2 mm tlustý. Pod tímto rosolem se nachází samotná zrnka nebo semeno. V obou jsou uzavřena v tenké, bělavé slupce nazývané pergamen. Uvnitř pergamenu tedy můžeme najít semeno nebo dvě samostatná zrnka. Ta jsou ještě každé zvlášť obalené tzv. stříbrnou slupkou. Ve výjimečných případech se může uvnitř plodu nacházet pouze jedno oválné zrnko. To se nazývá hrášek.

Zrnka plodu kávovníku

Zrnka plodu kávovníku jsou oválného tvaru, z jedné strany vypouklé a z druhé strany ploché s výraznou a hlubokou rýhou. Průměrná délka zrnka je okolo 10 milimetrů, váží cca 0,15 gramu, je zelené barvy s celou řadou šedých, modrých či rudohnědých skvrnek.
Zrnka jsou jedinou částí plodu, která je zpracovávána. Ostatních částí plodu se zbavujeme během výrobního procesu.

Sazenice kávovníku

Sazenice kávovníku získáváme ze semene nebo z řízku. Ze semínka je nejčastěji používaný způsob, který zároveň umožňuje křížení různých variant. Naopak druhý způsob zaručuje přesnou kopii dárcovského keře. Semena získáme sklizní zralých červených bobulí, řízek odříznutím větvičky vzrostlého keře.

Sazenice kávovníku jsou pěstovány v oblastech ležícími mezi dvěma tropickými pásmy, kde mezi jednotlivými ročními obdobími nedochází ke změnám klimatických podmínek. V oblastech, kde je stále léto resp. něco mezi jarem a létem. Keříky jsou tak stále zelené a mohou permanentně rodit.